Tento dotaz je poměrně častý. Jak daleko od sebe dávat řady fotovoltaických panelů na ploché střeše? Jedná se vlastně o problematiku stínění, kdy si jednotlivé řady stíní navzájem a výkon klesá. Tento výpočet můžeme použít i pro fototermické panely. Nebo cokoliv, kde počítáme se stíněním si navzájem.
Fotovoltaické panely se dávají tak daleko od sebe, aby když je v zimě Slunce nízko, tak přes hranu předchozího panelu bylo dosvíceno až na další panel…a až na ten poslední. Slunce je „nekonečně“ daleko, takže paprsky považujeme za rovnoběžné. Na jaký den v roce ale cílit?
Měl by to být den, kdy je Slunce opravdu nejníže a měl by to být východ Slunce. To je jedna teorie. Druhá říká, že se dimenzuje sice také na slunovrat 21.12. ale na poledne. Třetí teorie říká, že se dimenzuje na 10.00 dopoledne. Poslední teorie říká, že se počítá v celé České republice s hodnotou 20°.
Popořadě – prvně uvedu příklady a pak interaktivní výpočtový vzorec.
alfa – úhel sklonu panelu
délka „a“ – délka panelu (od vodoroviny do výše)
délka „b“ – vypočtená výška panelu na vyšší straně
délka „c“ – vzdálenost mezi panely
délka „x“ – půdorysný průmět panelu
gamma – úhel, pod kterým dopadají paprsky
Tak nyní je to čistá matematika: (alfa zvolíme 18°, a = 1200 mm)
b = sin (alfa) x a
c= b/tan (gamma)
Příklad 1 – optimalizace na východ Slunce dne 21.12. – gamma 8°, c = 2638 mm
Příklad 2 – optimalizace na poledne Slunce dne 21.12. – gamma 18°, c = 1141 mm
Příklad 3 – optimalizace na 10. hodin dopoledne Slunce dne 21.12. – gamma 14°, c = 1487 mm
Příklad 4 – optimalizace na 20° – gamma 20°, c = 1019 mm
Tak samozřejmě to vychází nejlépe na těch 20° a projektanti jsou často i dále, klidně na 22°. Dají tam prostě více panelů. Ty jsou ale pak zastíněné, takže vyrábí ve výsledku méně. Za sebe doporučuji těch 20° maximálně, ale klidně si spočtěte svoji hodnotu…
Ve formuláři níže vyplňte MODRÉ HODNOTY.