V předchozích dílech jsme si řekli něco o účinnosti FVE z hlediska natočení a sklonu panelů, dále pak jak zjistit azimut panelů např. z portálu mapy.cz a konečně také jak odhadnout sklon střechy. V tomto díle bychom si měli ukázat, jak je vlastně výkon elektrárny rozložen v jednotlivých měsících. Vycházíme z několika zdrojů, které jsme si zprůměrovali na oblast České republiky (za posledních cca 17 let).
Nikoho nepřekvapí, že nejvíce výkonu vytvoří FVE v letních měsících. Účinnost panelů jako taková jde ovšem v letních měsících vlivem vyšší teploty dolů. Zase co je nám platné příjemné chlazení panelů v zimě (klidně i za krásného počasí), když denní světlo trvá třeba jen 50% toho letního.
Pokud bychom chtěli optimalizovat na zimu, měli bychom jít do vyššího sklonu panelů (klidně 60%), nicméně tento sklon nám možná pár kWh přidá v zimě ale mnoho kWh vezme v létě. Proto zůstaňme raději u doporučovaného standardu z předchozích článků.
Ovládání tabulky níže je zase jednoduché – zadáme předpokládanou výrobu elektřiny během celého roku (nebo pokud máme změřeno, tak známou výrobu) do modrého políčka a v jednotlivých měsících můžeme číst odhady – zelené buňky.
K čemu je to dobré? No například chceme mít malou elektrárnu 3 kWp a vyhřívat s ní zejména bojler na teplou užitkovou vodu. Na štítku bojleru si přečteme, kolik je potřeba energie na ohřátí obsahu (např. 6 kWh u bojleru 125 litrů – pokud známe teplotu na vstupu/výstupu). To znamená asi 180 kWh za měsíc. Z předchozích článků si spočítáme, kolik nám tato malá FVE při své orientaci a sklonu vyrobí cca za rok, řekněme 2900 kWh.
Zadáme tuto hodnotu do modrého políčka a vidíme, že od března do října nám FVE tento bojler „utáhne“, ve zbylých 4 měsících musíme dotápět. Užitečný výpočet pro představu o nutné velikosti FVE.